Přeskočit na hlavní obsah

Knižní Vánoce 2017

S myšlenkou začít psát blog si pohrávám už velice dlouhou dobu, ale teprve teď se opravdu cítím na to, zkusit štěstí. 
Mé jméno je Pavla a vášnivou knihomolkou jsem snad od nepaměti. 
Koncem října se nám narodila dcera Zoe, a tak jsem teď na samém počátku své cesty k nalezení rovnováhy mezi touto mou knižní vášní a pro mne dosud neznámou rolí maminky.
Moc ráda bych Vás na tuto výpravu vzala s sebou, proto mi v prvním článku dovolte podělit se o pár milášků, které jsem letos našla pod stromečkem…

Ježíšek mi nadělil celkem 7 knih plus poukaz do knihkupectví (světe div se, ale bylo to úplně poprvé, co někoho napadlo mi ho dát, no chápete to?). Větší nákup knih (o kterém samozřejmě napíšu článek) mám v plánu po Novém roce, kdy budu jednak mít pohromadě všechny peníze, které jsem dostala a ještě dostanu k narozeninám (15.12.), jednak vyjde pár knih, které prostě musím mít.

Ač to přiznávám velice nerada, nemám ve své rychle se rozrůstající knihovně (prozatím) žádnou kompletní sérii o Harry Potterovi. Z prvního vydání od Albatrosu mám pouze pátý díl (joo, já vím, je to fakt divný). Moje sestra mne už třetí Vánoce v řadě obdarovává ilustrovaným vydáním (možná se na mne budete zlobit, ale přijde mi, že Vězeň z Azkabanu je dost “odfláklý”... první díl má přímo dechberoucí ilustrace, ovšem ve třetím je všeho všudy jen Křivonožka s Prašivkou) a já si teď kupuju nové vydání (líbí se mi asi tak miliardkrát víc než to původní), abych konečně měla všech sedm knih pohromadě.
Ano, jak můžete poznat z fotografie, mou nejmilejší postavou je Severus Snape, který je, dle mého názoru, daleko větším hrdinou než Harry. Jen tak mimochodem, Severus je moje úplně první Funko Pop postavička… a mám strach, že určitě ne poslední.

Zaklínače jsem dostala od svého manžela. Spousta z Vás jistě ví, jak muži “balí” dárky, takže nebudete překvapení, když Vám řeknu, že jsem si s sebou ke stromečku vzala nůžky. Po asi deseti minutách urputného stříhání a trhání balícího papíru, novin, strečky, kartonu a izolepy jsem se propracovala k manželově knize o programování se vzkazem: zkus hledat u nejlepšího superhrdiny (komiks o Flashovi v manželově knihovničce)... takto jsem pobíhal po celém domě, než mne poslední indicie zavedla znovu ke stromečku, kde už čekala opravdu moje nová kniha (milostivě zabalené jen v jedné vrstvě balícího papíru s minimem
izolepy).
Slintala jsem nad touhle krásnou hned, když vyšla, a od té doby při každé návštěvě knihkupectví nebo brouzdání po e-shopech, takže si jistě umíte představit mé nadšení, že ji mám konečně doma.
Hned pod stromečkem (jak jinak) proběhlo několik (asi deset...nebo patnáct?) důkladných prolistování, při kterých jsem ukázala manželovi svoje nejmilejší ilustrace.
Dryáda, západ slunce, Geralt a Jeneffer
Jedná se o téměř dvou set stránkovou publikaci přímo nadupanou vším, co jste kdy chtěli o fantastickém světě Geralta z Rivie vědět. Je to kniha, která nesmí chybět v knihovně každého velkého fanouška počítačových her (já osobně zatím hrála jen dvojku, protože manžel mi odmítá povolit přístup ke svému herním počítači, který je jako jediný v naší domácnosti schopný utáhnout trojku) a samotného světa z pera Andrzeje Sapkowského.


Povídky k sérii o Virátech jsem dostala od mámy. Vyšly už v roce 2016, ale teprve teď jsem si na ně znovu vzpomněla (nejdřív nebyly peníze...pak vyšly jiné knihy a tahle se mi tak nějak vykouřila z hlavy). To bylo krásné překvapení, když jsem začátkem prosince “házela” knihodárečky do košíku a vykoukla na mne tahle fešanda.
Než si pro ni máma přišla, aby ji mohla pod stromeček zabalit, chodila jsem kolem ní několik dní jako hladový vlk kolem osamělého jehňátka. Přísahám, že ABSOLUTNĚ netuším, kdy a jak se mi povedlo víc jak půlku zhltnout, ale stalo se (to čekání na vánoční večer, abych si mohla přečíst zbytek, bylo hotovým utrpením).
Sérii o Virátech napsala Kathy Reichs (autorka knih o soudní antropoložce Temperance Brennanové, které jsou předlohou pro seriál Sběratelé kostí) se svým synem, Brendanem. Pojednává o partě (smečce) čtyř adolescentů (Tory, Bena, Hirama a Sheltona) a křížence vlčice a německého ovčáka, Coopera, které spojuje něco víc než přátelství, a to zmutovaný vlčí supervirus, který z nich udělal Viráty.
Kniha obsahuje celkem čtyři povídky. Jak vše začalo, jak vše skončilo a dvě “mini” detektivní dobrodružství za asistence Temperance Brennanové, pratety Tory.


Všechno, úplně všechno je další dárek od sestry. Když jsem si před pár měsíci objednávala pár knih (kvůli miminku teď nějakou dobu veškeré návštěvy knihkupectví nepřipadají v úvahu), tato už nebyla přes internet k sehnání. Zbývalo jen pár výtisků na prodejnách, z nichž byla naštěstí jedna ve městě, kde sestra bydlí. Okamžitě k ní letěla moje prosba, které hned využila pro další vánoční dárek (samozřejmě mne ani nenapadlo protestovat… čím víc knížek pod stromečkem, tím lépe).
Madeline je osmnáctiletá dívka trpící alergií prakticky na celý svět. Žije izolovaně (vídá jen svou mámu a ošetřovatelku) ve svém malém sterilním království až do okamžiku, kdy se do vedlejšího domu nastěhují noví sousedé. Jejich syn Olly jediným pohledem změní všechno, úplně všechno a započne komplikované, životu nebezpečné, milostné dobrodružství.


Jaké byly Vaše knižní Vánoce? Který nový milášek Vám udělal největší radost?
Začali jste už číst?
Doufám, že se Vám můj první článek líbil a budete se na tento blog rádi vracet.
Budu se na všechny těšit.
Čtení zdar!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nový pelíšek pro moje milášky

Krásný den, knihomolové!
Určitě to znáte, ten nekonečný problém vášnivých milovníků knih: kam s nimi? Tuto otázku jsem si kladla několik let, než nakonec moje slabé, po dalších dobrodružstvých bažící já (není místo, není dostatek knih, to je logické, ne?), podlehlo a koupilo si novou knihovnu. Mám jednu od rodičů, jednu od sestry a jednu zachráněnou z ulice - co bychom pro naše milované knihy neudělali, že? - takže jsem tak nějak doufala, že mi tu další koupí manžel (nebo kdokoliv jiný… nedostatek místa na knihy je moje oblíbené stěžovací téma), který se samozřejmě, zcela záměrně, nechytal. Když na mne do slova a do písmene vyskočila reklama s knihovnou téměř na chlup stejnou jako mám už dvě, bylo okamžitě rozhodnuto. Navíc ta cena byla prachsprostou provokací sama o sobě. Tomu prostě nebylo ABSOLUTNĚ možné odolat!
S doručením byly drobné potíže, jak jinak, že? Panu řidiči se jeden den nechtělo vystupovat, tak jsem si jen na sledování zásilek večer přečetla, že: adresát nebyl zastižen (bylo …

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové!
K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým, proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih, pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí, které mne za celý rok potkaly. Tak pojďme na to!

Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií Škola dobra a zla, pokračovala Selekcí, obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci. Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi vůči všem, kteří nedokážou člověka přijm…