Přeskočit na hlavní obsah

Nový pelíšek pro moje milášky

Krásný den, knihomolové!

Určitě to znáte, ten nekonečný problém vášnivých milovníků knih: kam s nimi?
Tuto otázku jsem si kladla několik let, než nakonec moje slabé, po dalších dobrodružstvých bažící já (není místo, není dostatek knih, to je logické, ne?), podlehlo a koupilo si novou knihovnu.
Mám jednu od rodičů, jednu od sestry a jednu zachráněnou z ulice - co bychom pro naše milované knihy neudělali, že? - takže jsem tak nějak doufala, že mi tu další koupí manžel (nebo kdokoliv jiný… nedostatek místa na knihy je moje oblíbené stěžovací téma), který se samozřejmě, zcela záměrně, nechytal.
Když na mne do slova a do písmene vyskočila reklama s knihovnou téměř na chlup stejnou jako mám už dvě, bylo okamžitě rozhodnuto. Navíc ta cena byla prachsprostou provokací sama o sobě.
Tomu prostě nebylo ABSOLUTNĚ možné odolat!

S doručením byly drobné potíže, jak jinak, že?
Panu řidiči se jeden den nechtělo vystupovat, tak jsem si jen na sledování zásilek večer přečetla, že: adresát nebyl zastižen (bylo nás celý den doma pět, jen tak pro pobavení) a druhý den byl zase přímo strašlivě “milý a ochotný”: ani nepozdravil, dvaceti kilový balík po mě málem hodil a ještě jsem musela s penězi až za ním k autu (zaparkoval tak, že jsem celou dobu stála v silnici… naštěstí naše ulice není tak fregventovaná jako hlavní o křižovatku dál).
Ovšem nemohl udělat vůbec nic, čím by mi zkazil mou radost a natěšení z nové dřevěné kamarádky. Skákala jsem kolem dědy jak nadržený jorkšírek, když mi ji vynášel do patra.
Už jen dostat se do té krabice nebyla žádná sranda (s řezákem mi to doopravdy jde), ale když už se do toho mé odhodlané já pustilo, nepřipadalo v úvahu se vzdát. Miluju skládání nábytku, tím spíš, když se jedná o knihovnu.
S rozbalováním, rozčilováním se nad pitomým imbusem, který mi v jednom kuse vyklouzával, a zatloukáním armády pidi hřebíčků (ano, přiznávám se bez mučení, jsem ženská, co pozná imbus, stípačky, kleště, šroubovák, kladivo a další nástroje, a která od sebe bez problémů rozlišuje hřebík, šroub, vrut, matičku atd.) nebylo za ani ne hodinu co dělat (snad jen dát si sprchu, protože se mi u toho pěkně zpotilo tělo).
Manžel se vrátil z práce, zrovna když jsem si šla pro kladivo, a jelikož mne za ty roky moc dobře zná, jen prohlásil: “Pomoc ti nenabízím, neměla bys z toho pak ten dobrej pocit. Jen ti ji postavím, až si dohraješ.”
Nesnáším zatloukání hřebíků, moc dobře to ví. Hned jsem si mu taky postěžovala, že na zadní stěnu je jich potřeba nejmíň milion (ani ne 30) a bylo mi doporučeno ji tam vůbec nedávat… jenže to přece vypadá strašně divně. Tak se mi hned smál, že si stěžuju na něco, co tam vlastně chci mít.
Že mi přivezli díly knihovny s “extra snadným a názorným” návodem a já neskončila s raketoplánem je opravdu velice uspokojivý pocit. Jsem ochotná přiznat, že na některé věci mají muži větší nadání (sílu) a s radostí přijmu jejich pomoc, ovšem ta hrdost, když to zvládnu sama, je dost opojná.
Dát tuhle krásku dohromady byla hračka, nejtěžším oříškem se ukázalo být všechny knížky rozdělit mezi knihovny. Některé “party” (jako třeba police určená S.J.Maas, Harry Potterovi, Nočním běžcům, knihám se dvěma časovými linkami…) jsou jasně dané, ale většina milášků je samotinká sama.
Spíš než na nějaký “zaručený systém organizace” jsem nakonec dala na svůj cit, takže knihy nejsou poskládány zrovna moc logicky, ale jsem se svým dílem nadmíru spokojena (zabralo mi to několik dní, tak ještě aby ne).

Jaký systém organizace používáte Vy? Chystáte se na koupi nové knihovny nebo jste ji v nedávné době dostali?

Doufám, že se Vám moje “mini reportáž” líbila a u čtení jste se pobavili tak, jako já při sestavování jednotlivých dílů a následném sepisování tohoto článku.
Čtení zdar!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knižní přírustky za leden 2018

Krásný den, knihomolové!
Leden byl na nové přírustky docela štědrý, do mé knihovničky přibylo celkem 14 knih. Takže bez jakéhokoliv obkecávání a zdržování se Vám s nimi rovnou pochlubím. 
Začneme s balíkem od Martinusu, ve kterém mi hned z kraje měsíce přišly 4 krásky. V jednom z předchozích článků jsem Vám slibovala po novém roce jeden obří nákup, ovšem během házení knížek do košíku mi došlo, že pokud všechny peníze utratím naráz, budou další měsíce na nové knihy hodně chudé, proto jsem je rozdělila. Další objemnější balíček má přijít někdy v polovině února.

Jako první tu mám Falešný polibek od Mary E. Pearson, na který se třesu od chvíle, co v loňském roce vyšel. Jedná se o fantasy, které mne upoutalo hned na první pohled; jednak díky povedené obálce, jednak díky anotaci: Království Morrigan je ponořeno v tradicích a příbězích o dávném světě, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho nikdy nepotkala. To vše pouze kvůli zajištění politického spo…

Skleněný trůn Tag!

Krásný den, knihomolové!
Jako omluvu za mou nevalnou aktivitu za posledních pár týdnů jsem si pro Vás připravila další TAG. Tentokrát je tématem Skleněný trůn, protože nedávno vyšla Věž úsvitu, přišlo mi to takové symbolické ;) Na tento konkrétní TAG jsem narazila na webu Emie´s Nook, přeložila si ho, trochu poupravila podle svých představ a pracovala na něm opravdu dlouho, protože je jednak docela obsáhlý, jednak bylo pár otázek opravdu záludných a mě dalo nemalou práci přijít s odpovědí. Přesto jsem si každou chvíli s ním opravdu užila a doufám, že Vám se bude líbit. Tak jdeme na to!
Lysandra:Kniha, jejíž česká obálka je hezčí než ta zahraniční Úplně jako první mě napadla kniha Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling (první díl série Noční běžci), protože tu obálku strašně miluju, a potom, co jsem zjistila, jaký byl originál, jsem opravdu moc vděčná za to, že udělali novou.
Abraxos:Kniha, která je lepší zevnitř než zvenčí Opět další úplně jednoduchá otázka. Za mě jednoznačně Probuzení Simona …

Knižní přírustky za únor 2018

Krásný den, knihomolové!
Je prvního února, jedenáct hodin dopoledne, malá vedle mne krásně spinká a já se kochám pohledem na ni a na moje první knižní přírustky tohoto měsíce. Zatímco se přitrouble usmívám, přemýšlím, jak, kde a s čím únorové knihy fotit. Leden byl ve znamení nesmrtelné orchideje, kterou už několik let chovám (vím, že květiny se obvykle pěstují, ale já jsem vášnivá chovatelka všeho živého) v kuchyni na okně a ona stále tvrdohlavě odolává mé (ne)péči a roste a kvete o sto šest. David Deyl nám tu zrovna zpívá: nemusíš se bát lásky dvou, nezradím víckrát duši tvou..., a já bezcílně bloumám očima po všech koutech pokoje a hledám... pátrám... a nacházím. Jdu fotit! Letopisy Narnie - komplet od C.S.Lewise jsem objevila na databaziknih fungl nové, ještě zabalené ve fólii, za luxusní cenu (provokace). Dám sem anotace všech sedmi knih, i když si myslím, že to není nutné, protože Narnii zná každý knihomol.

Čarodějův synovec (v boxu je na prvním místě, ale většina fanoušků se shoduj…