Přeskočit na hlavní obsah

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové!

K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým, proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih, pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí, které mne za celý rok potkaly.
Tak pojďme na to!


Přečteno:
Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií Škola dobra a zla, pokračovala Selekcí, obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci.
  • Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi vůči všem, kteří nedokážou člověka přijmout takového, jaký je, takže utnu svůj plamenný projev hned v zárodku a budu se raději dál věnovat knihám). Lynn Flewelling je úžasná spisovatelka, která vytvořila nádherný svět plný magie, elfů a draků, na jehož pozadí se odvíjí příběh dvou Nočních běžců (zlodějů a špehů ve službách královny), kteří si dlouhou chvíli krátí plněním drobných zakázek pro Rhímineejskou smetánku. Jdou z jednoho dobrodružství do druhého a po boku svých přátel konají méně či více významné skutky.
Jediné, co mě mne mrzí, je zcela očividný fakt, že série nemá jednotný design
  • Nejhorší knihou roku 2017 byl bezkonkurenčně první díl komiksu Liga Výjimečných od Allana Morrea. Nelíbil se mi ani příběh, ani kresba. Miluju film s Seanem Connerym, proto byla každá strana opravdovým zklamáním. Na konci je krátká povídka, kterou jsem ani nebyla schopná dočíst, jak moc nezáživné a nudné to bylo. Druhý díl určitě nebudeme dokupovat.

Přírustky:
Do mých knihoven přibylo v loňském roce celkem 29 knih, z toho jsem 7 dostala k Vánocům, 2 jako dárek od manžela k výročí svatby (Mořeplavec - 3. díl série Cizinka od Diany Gabaldon a Návrat stínu - 4. díl Nočních běžců), jednu jako opožděný dárek k předloňským narozeninám od mé nejlepší kamarádky (Kouzlo Vánoc), jednu od mámy jen tak pro radost, abych si nedělala hlavu s blížícím se porodem (Kráska a Zvíře) a jednu mám i s věnováním přímo od autorů, jelikož jsem na Startovači podpořila její vydání (Ydris).
Knihy, které jsem dostala na Vánoce, zde nejsou, přišlo mi zbytečné fotit je znovu :)

Knižní výzvy:
Na Goodreads  jsem rok zakončila skórem 33/50. Letos tedy byly mé nároky trochu víc při zemi, mým cílem je dosáhnout 40 přečtených knih. Tak uvidíme, jak si povedu. Jinak nejpopulárnější knihou, kterou jsem četla, byla Selekce, nejtenčí knihou byly Bajky barda Beedleho, nejlépe hodnocenou knihou Elysejský klíč (nejsem žádný velký fanda FanFiction, navíc ani nijak zvlášť neholduju českým autorům, ale bez mučení a beze studu přiznám, že tohle je kniha, kterou jsem během dvou let přečetla snad pětkrát a letos si na ni alespoň jednou udělám čas znovu, protože se mi dostala pod kůži způsobem, jakým se to žádné jiné knize ještě nepodařilo a asi ani nepodaří).
Na Databázi knih mi k dokončení výzvy chybělo 6 knih (14/20), a to: kniha od severského autora (v detektivním žánru dávám přednost A. Christie a Kathy Reichs), kniha odehrávající se v Praze, kniha psaná formou deníku (měla jsem nachystanou Dceru čarodějnice, ale bohužel na ni už nevyzbyl čas), kniha poprvé vydaná v roce 2017 (koupila jsem si hned několik úplně nových knih, ale bohužel ani na ně se nedostalo), kniha pohádek (s miminkem se na čtení teprve chystáme) a kniha začínající otázkou (v nabídce nebyla žádná, která by mne oslovila). Letos už mám jeden bod výzvy splněný (kniha více autorů), to je dle mého názoru dobrý start. No necháme se překvapit.


Předsevzetí:
Abych pravdu řekla, předsevzetí nejsou nic pro mne. Samozřejmě bych mohla prohlašovat, že budu číst víc, za knihy budu utrácet méně, přečtu si všechny knihy, co mám doma, než si koupím nové a tak dále a tak dále, ale moc dobře vím, že nejsem schopná nic z toho dodržet. 
Číst můžu, jen když malá spinká (a to většinou odpadnu s ní). Nekupovat tolik knih? Jak asi? Přijde mi, že samy skáčou do mého košíku, jen okem mrknu po počítači. Nutit  se číst něco, nač nemáte chuť, jen proto, že je to jedna z knih, kterou máte koupenou už 5 let a ještě jste ji ani neotevřeli, protože pořád vychází další a další knihy, které vás lákají mnohem víc, je dle mého názoru blbina. Proto si nedávám žádná nesplnitelná předsevzetí, jen si při odbíjení hodin přeju, aby byli všichni mí blízcí zdraví a šťastní.

(Ne)knižní události:
Jak už jsem se několikrát zmínila, stala se ze mne koncem října hrdá maminka. Trávili jsme tak první Vánoce jako tříčlenná rodina. Měla jsem daleko víc práce, ale bylo to nádherné, pohádkové. Sedět u stromečku, držet malou v náručí a sledovat, jak je nadšená ze světýlek a hluk dělajících hraček, co jsme jí koupili. Tento rok to bude samozřejmě úplně jiné, bude nám cupovat balící papír i stromeček, ale i to bude mít své kouzlo.
I o své první Funko pop postavičce jsem se již zmínila. O koupi právě Severuse Snapea jsem uvažovala už několik let, bohužel se mé nerozhodné já rozhoupalo pokaždé v době, kdy nebyl nikde k sehnání. Až těsně před Vánocemi jsem na něj čirou náhodou narazila a bez zaváhání objednala, protože je jedním slovem kouzelný. Bohužel se zároveň potvrdila i má obava - už mám vyhlédlou druhou postavičku, tentokrát Geralta z Rivie.

Kolik knih jste přečetli za loňský rok Vy? Kolik nových krásek jste si pořídili? Jak to máte s předsevzetím? A jaké jiné úžasné věci Vás potkaly?

Budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Čtění zdar!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Já a FANFIKCE

Krásný den, knihomolové! Při svém asi desátém návratu k Elysejskému klíči jsem se rozhodla sepsat tento článek na téma mého vztahu (pohledu, názoru) k fanfikcím (výlučně jen ze světa Harryho Pottera, nikdy jsem nečetla nic jiného ani mne to nějak zvlášť neláká). Všeobecně se ve svém okolí setkávám buď s absolutní neznalostí nebo s názorem, že fanfikce je pouze sprosté vykrádání již existujících děl a ten, kdo je píše nebo čte, by se měl stydět.  Já měla dřív stejný názor, než se mi podařilo proniknout do tohoto světa hlouběji. Přiznám se bez mučení, že jsem před manželem schovávala čtečku po celou dobu, co jsem Elysejský klíč četla poprvé.  Jenže s každou další stránkou se můj názor měnil. Teď, po pár letech "sbližování", můžu bez obav říct, že existuje HNED NĚKOLIK   fanfikcí, které se mi líbí DALEKO VÍC než původní originál. Jsou to milionkrát poutavější příběhy s naprosto úžasnými zápletkami, originálním pojetím magického světa, mnohem smysluplnějším průběhe

Skleněný trůn Tag!

Krásný den, knihomolové! Jako omluvu za mou nevalnou aktivitu za posledních pár týdnů jsem si pro Vás připravila další TAG. Tentokrát je tématem Skleněný trůn , protože nedávno vyšla Věž úsvitu, přišlo mi to takové symbolické ;) Na tento konkrétní TAG jsem narazila na webu  Emie´s Nook , přeložila si ho, trochu poupravila podle svých představ a pracovala na něm opravdu dlouho, protože je jednak docela obsáhlý, jednak bylo pár otázek opravdu záludných a mě dalo nemalou práci přijít s odpovědí. Přesto jsem si každou chvíli s ním opravdu užila a doufám, že Vám se bude líbit. Tak jdeme na to! Lysandra: Kniha, jejíž česká obálka je hezčí než ta zahraniční Úplně jako první mě napadla kniha Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling (první díl série Noční běžci), protože tu obálku strašně miluju, a potom, co jsem zjistila, jaký byl originál, jsem opravdu moc vděčná za to, že udělali novou. Abraxos: Kniha, která je lepší zevnitř než zvenčí Opět další úplně jednoduchá otázka

Pár faktů o mé maličkosti...

Krásný den, knihomolové! Sepsala jsem pár faktů ohledně mé maličkosti, abych Vám alespoň trochu přiblížila "svět, ve kterém žiju" aneb malé pootevření dveří mé duše pro ty z Vás, které by to třeba zajímalo.  FAKT č.1 Jsem prvorozená dcera, u které rodiče projevili naprosto "neobyčejnou kreativitu" a dali mi jméno po mé mámě, tedy Pavla (jen tak mimochodem náš malý rodinný vtípek: moje máma je Pavla, já jsem Pavla a můj manžel je Jaroslav, jeho máma se jmenuje Pavla a táta Jaroslav... umíte si představit, jak "úžasné" je sejít se v jedné místnosti?).  FAKT č.2 Je mi 25let . Narodila jsem se pár dní před Vánocemi (konktérně 15.) a považuju prosinec za nejkrásnější období v roce (spolu s podzimem, samozřejmě). FAKT č.3 Mám půlroční dceru Zoe a manžela Jaroslava , který je mou první láskou (nepočítám ty nevinné lásky ze školky a prvního stupně základky, kdy se každý vodil za ručičku chvilku s tím a chvilku s tím a připadal si strašlivě dospěle), s