Přeskočit na hlavní obsah

Přečteno za leden 2018

Krásný den, knihomolové!

Leden utekl jako voda a já mám pro Vás připravenou novou rubriku s naprosto originálním názvem: Přečteno. Určitě nemusím nikomu vysvětlovat, co bude jejím obsahem, jen bych se chtěla zmínit, že tohle NEBUDE recenze na přečtené knihy, ale jen jakési shrnutí mých pocitů a dojmů ze čtení.
Za první měsíc jsem přečetla 4 knihy, z toho dvě pohádkové plné barevných obrázků, na které se Zojinka moc ráda dívá (hlavně když u toho s knížkou hýbu a dělám zvuky zvířátek, o kterých čteme). 
Nejvíc se mi líbila Rebelka, to bez debat (na Skotsko má jen máloco). Naštěstí jsem nenarazila na žádnou, která by se mi vyloženě nelíbila nebo byla dokonce tak hrozná, že bych ji nezvládla dočíst. 
Mám rozečtenou Dceru čarodějnice (malé se nejspíš začínají klubat zoubky, takže na čtení ona nemá moc náladu a já tím pádem čas) a Továrnu na sny
Další knihou v pořadí bude s velkou pravděpodobností nejnovější kniha Dana Browna, která má do mé náruče dorazit v první polovině února nebo PS: Miluji tě od Cecelie Ahern.
A teď už se pojďme na jednotlivé knihy podívat blíže...


Název: Stopa
Anglický originál: Trace Evidence
Autor: Kathy Reichs, Brendan Reichs
Počet stran: 248
Hodnocení na goodreads: 4,35/5
Hodnocení na databaziknih: 90%
Moje hodnocení: ❤❤❤❤❤/5
Kdy jsem četla: 26.12.2017 - 9.1.2018


S Kathy Reichs jsme přítelkyně už velice dlouhou dobu (díky seriálu Sběratelé kostí), četla jsem téměř všechny její knihy (ve sbírce mi chybí pouze 3, které už bohužel nemají v žádném knihkupectví a tím pádem je téměř nemožné je sehnat) a netrpělivě čekám na další (doneslo se ke mě šuškání o srpnu, tak uvidíme). 
Když mi manžel asi před pěti lety koupil k Vánocům první tři díly (Virus, Poklad a Šifra), nebyla jsem tak nadšená, jak bych měla být. V té době byly mým favoritem detektivky a moje znalost světa fantasy a sci-fi začínala a končila s Pánem prstenů a Harry Potterem. Nějak se mi do nich nechtělo, ale manžel pořád vyzvídal, jestli už je mám přečtené a jak se mi líbily, takže mi prostě nic jiného nezbylo... a okamžitě jsem Virátům propadla. Totálně. Čekání na další díly (Únos, Zúčtování) bylo utrpením. 
Při čtení povídek jsem se po několika letech shledala s dobrými přáteli a konečně se dočkala vytouženého uzavření milostného několikaúhelníku.
Abych ještě jednou trochu přiblížila, o čem celá série je, použiju stejný popis jako minulePojednává o partě (smečce) čtyř adolescentů (Tory, Bena, Hirama a Sheltona) a křížence vlčice a německého ovčáka, Coopera, které spojuje něco víc než přátelství, a to zmutovaný vlčí supervirus, který z nich udělal Viráty. Společně se pak nejen snaží přijít na kloub svým novým schopnostem, ale pod vedením své "vůdkyně" krom spousty dobrodružství zažívají i strach z odhalení.
Stopa obsahuje celkem 4 povídky psané z pohledu Tory (ich - formou), stejně jako je psaná celá série:
  • Setkání - dozvídáme se v ní, jak se Viráti poprvé setkali, ještě jako obyčejní adolescenti, a co vedlo k tomu, že se z nich okamžitě stali nerozluční přátelé.
  • Sekera - setkáváme se s tím v rámci série poprvé a naposled, že jsou jednotlivé kapitoly vyprávěny i někým jiným než Tory, a to nejenom Viráty. Tentokrát smečka řeší krádež v LIRI (výzkumné  zařízení, které je nedílnou součástí série, protože je původcem superviru, stojícího za vznikem Virátů).
  • Střep - Viráti vyráží na Comic-Con, kde se tak trošku vnutí do vyšetřování únosu jednoho z vystavovaných exponátů a žádosti o výkupné.
  • Sabotáž - otec Tory, Kit, se žení s tou příšernou Whitney... a nehody, které se  ve svatební den dějí, jsou až moc podezřelé na to, aby se Viráti nedali po stopě viníků.
Užívala jsem si každou stránku a dostala obrovskou chuť přečíst si celou sérii znovu. Ovšem pokud budu číst pořád ty samé knihy znovu a znovu, nebudu mít vůbec čas na knihy nové, takže nechávám Viráty hezky na poličce a dělám místo dosud neznámým dobrodružstvím.




Název: Tenkrát svět
Autor: Michaela Vincourová, Lukáš Vincour
Ilustrace: Dominika Nováková
Počet stran: 56
Hodnocení na goodreads: 3,67/5
Hodnocení na databaziknih: 94%
Moje hodnocení: ❤❤❤/5
Kdy jsem četla: 25.1.2018

Knížka je po grafické stránce naprosto nádherná, ovšem co se jejího obsahu týče, zase tak nadšená jsem nebyla. Text byl opravdu velice jednoduchý a celý příběh postrádal jakýkoliv děj. Kupovala jsem si ji s tím, že je o tom, jak lidé bezdůvodně ničí planetu a jak otřesně se chovají ke všemu živému, ovšem kniha byla jen a pouze omýláním jedné jediné myšlenky: zvířátka se nejedí (s čímž se já jakožto masožravec absolutně neztotožňuji). Takže, pokud bude malá probírat mou knihovnu a sáhne po tomhle titulu, prohlédnu si s ní obrázky, ale nejsem si jistá, že jí budu číst, co se k nim váže. Až přijde čas, povím jí sama, co je dle mého názoru potřeba vědět a ač ji samozřejmě lehce povedu, nechám na ní, aby se sama rozhodla.



Název: Rebelka
Anglický originál: Brave
Ilustrace: Lori Tyminski
Autor: Walt Disney, Pixar
Počet stran: 23
Hodnocení na goodreads: 5/5
Hodnocení na databaziknih: 94%
Moje hodnocení: ❤❤❤❤❤/5
Kdy jsem četla: 26.1.2018

Rebelku miluju. Díváme se na ni s malou tak dvakrát (stokrát) za týden, zatímco si užíváme večerní mazlení (každý večer si ji položím k sobě a klidně i několik hodin sedím, dívám se jak spí a je spokojená... ani jednou se nestalo, že bychom vynechaly).
Merida je mi ze všech princezen Walt Disneye nejsympatičtější, protože všem ukáže, že není potřeba žádný "princ na bílém koni", který jí polibkem donutí vyzvrátit zaskočené jablko nebo používá její vlasy jako výtah. Je samostatná, cílevědomá a prostě svá. Drží svůj osud ve svých dlaních a ze všech problémů se dokáže zachránit sama (tím nechci říct, že muži nejsou důležití nebo nějaký jiný scestný tajný význam, který by v tom mohl někdo najít, jen tím chci říct, že jsou ženy dost schopné na to, aby se samy postavily nepříteli... a pokud je to víčko od zavařovačky opravdu přilepené, přijmout pomoc muže není žádná hanba).



Název: Ijáčkův pochmurný den
Anglický originál: Eeyore's Gloomy Day
Ilustrace: Disney Storybook Artists
Autor: Catharine Hapka (Walt Disney)
Počet stran: 32
Hodnocení na goodreads: 3,00/5
Hodnocení na databaziknih: 73%
Moje hodnocení: ❤❤❤❤❤/5
Kdy jsem četla: 27.1.2018


Ijáček je hned po Bezzubkovy tím nejvíc roztomilým "zvířátkem" z animáků. Když jsme byly se ségrou malé, Ijáček a Tygr u nás drželi první místo (maminka všem tvrdila, že je máme nejraděj, protože jsou přesně jako my... moje sestra je stejně šílená a hyperaktivní jako Tygr a já vždycky byla a budu flegmatik, který na každé rozhodnutí potřebuje spoustu času, přesně jako Ijáček). Celé dětství byli takovým naším "totemem". Ještě dnes máme po celém domě plyšové oslíky, kreslené oslíky, modelované oslíky atd..
Kromě Ijáčkova pochmurného dne máme ještě spoustu příběhů ze světa medvídka Pú (například Slonisko nebo Medvídek Pú a medový strom), které chci malé přečíst, takže se tu s nimi postupně setkáte i Vy.


Které knihy jste za leden přečetli Vy? Jak se Vám líbily/nelíbily? Které máte rozečtené a na které se chystáte v únoru?

Budu se na Vás těšit u dalšího článku.
Čtění zdar!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Já a FANFIKCE

Krásný den, knihomolové! Při svém asi desátém návratu k Elysejskému klíči jsem se rozhodla sepsat tento článek na téma mého vztahu (pohledu, názoru) k fanfikcím (výlučně jen ze světa Harryho Pottera, nikdy jsem nečetla nic jiného ani mne to nějak zvlášť neláká). Všeobecně se ve svém okolí setkávám buď s absolutní neznalostí nebo s názorem, že fanfikce je pouze sprosté vykrádání již existujících děl a ten, kdo je píše nebo čte, by se měl stydět.  Já měla dřív stejný názor, než se mi podařilo proniknout do tohoto světa hlouběji. Přiznám se bez mučení, že jsem před manželem schovávala čtečku po celou dobu, co jsem Elysejský klíč četla poprvé.  Jenže s každou další stránkou se můj názor měnil. Teď, po pár letech "sbližování", můžu bez obav říct, že existuje HNED NĚKOLIK   fanfikcí, které se mi líbí DALEKO VÍC než původní originál. Jsou to milionkrát poutavější příběhy s naprosto úžasnými zápletkami, originálním pojetím magického světa, mnohem smysluplnějším průběhe

Pár faktů o mé maličkosti...

Krásný den, knihomolové! Sepsala jsem pár faktů ohledně mé maličkosti, abych Vám alespoň trochu přiblížila "svět, ve kterém žiju" aneb malé pootevření dveří mé duše pro ty z Vás, které by to třeba zajímalo.  FAKT č.1 Jsem prvorozená dcera, u které rodiče projevili naprosto "neobyčejnou kreativitu" a dali mi jméno po mé mámě, tedy Pavla (jen tak mimochodem náš malý rodinný vtípek: moje máma je Pavla, já jsem Pavla a můj manžel je Jaroslav, jeho máma se jmenuje Pavla a táta Jaroslav... umíte si představit, jak "úžasné" je sejít se v jedné místnosti?).  FAKT č.2 Je mi 25let . Narodila jsem se pár dní před Vánocemi (konktérně 15.) a považuju prosinec za nejkrásnější období v roce (spolu s podzimem, samozřejmě). FAKT č.3 Mám půlroční dceru Zoe a manžela Jaroslava , který je mou první láskou (nepočítám ty nevinné lásky ze školky a prvního stupně základky, kdy se každý vodil za ručičku chvilku s tím a chvilku s tím a připadal si strašlivě dospěle), s

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové! K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým,  proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih,  pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých  novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí , které mne za  celý rok potkaly. Tak pojďme na to! Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle  goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií  Škola dobra a zla , pokračovala Selekcí , obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci . Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling ,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi