Přeskočit na hlavní obsah

Náhradní kluk - Kasie West

Krásný den, knihomolové!

Rozhodla jsem se, že jednou za čas, pokud přečtu něco, co za to bude opravdu stát (nebo budu mít čas a chuť psát), sepíšu "recenzi" (jako slohovou práci v hodině češtiny by mi to žádný profesor neuznal, ale nemíním se striktně držet nějakých pravidel jen proto, že dám článku označení recenze). Bude to jakési mé ohodnocení knihy, její rozebrání a rozpytvání, její přiblížení těm z Vás, kteří by měli zájem si ji přečíst (takže bez spoilerů, nebojte).

Český název: Náhradní kluk
Anglický originál: The Fill-In Boyfriend
Autorka: Kasie West
Série: - 
Počet stran: 324
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Adéla Špínová
Rok vydání: 2015 (EN), 2017 (ČR)
Žánr: Young Adult, Romance
Anotace:

To je to nejhorší možné načasování! Když Gia dostane kopačky od svého přítele na parkovišti těsně před začátkem školního plesu, musí rychle něco vymyslet. Vždyť o něm svým přátelům vyprávěla už celé měsíce a tuto noc jim měla dokázat, že Bradley doopravdy existuje. A tak se rozhodne oslovit neznámého kluka a poprosí ho o laskavost – jestli by nemohl dvě hodiny předstírat, že je její přítel. A ona mezitím vymyslí, jak se dát s Bradleym zase dohromady. Akorát že po plese už nedokáže myslet na nikoho jiného než na svého náhradního kluka, kterého se ale nezeptala ani na jméno! Dokáže ho najít a vymotat se ze všech lží? A co se stane, až se do jejího života vrátí pravý Bradley? 


Něco málo o autorce:
Kasie West vystudovala Fresno State University s titulem BA, který nemá nic společného s psaním. Nyní pracuje na svém doktorském studiu. Má ráda strašidelné alternativní rockové balady a čtení v době spánku.
Je autorkou knih pro děti a dívky. Žije ve střední Kalifornii, kde se ji v létě snaží zabít 115°F (46°C, pokud by někdo nevěděl). Kromě psaní je jednou z jejích nejoblíbenějších věcí wakeboarding (jedná se o vodní sport, který spočívá v jízdě na wakeboardu taženém lodí nebo kabelovým vlekem po vodní hladině). Její úroveň dovednosti na wakeboardu však dle jejích slov neodpovídá její vášni pro sport. Chtěla by tvrdit, že se jí daří, ale je příliš opatrná. Nechce se totiž zranit.


Něco málo k ději:
Že měla jít s pravdou ven dojde Gie ve chvíli, kdy její "dokonalý" plán v hlavní roli s "náhradním Bradleyem" nezadržitelně spěje do bodu katastrofálního odhalení. A že se díky svému slibu bude do lží a polopravd zamotávat stále víc a víc, je nadevší pochyby jasné úplně každému, protože čím více lidí se do toho plete, tím složitější je neříct nějakou hloupost.
Gia může na mnohé ze začátku působit dost povrchně, protože mnohem víc ji trápí to, co si o ní budou myslet kamarádky, než že ji opustil přítel. Ale její chování má důvod, díky kterému se stává hned sympatičtější. Jak děj postupuje a na Giu začínají působit noví lidé s novým pohledem na svět, začíná si pomalu uvědomovat, že její posedlost "dokonalostí" brání jejímu pravému já ve štěstí.


Postavy:
Gia Montgomeryová je naprosto posedlá tím, co si o ní myslí ostatní, každý okamžik svého života "věsí" na twitter a pokud nemá dost "laiků", upadá do deprese. Je sice jakousi "nejmenovanou královnou" školy a "alfa samicí" jejich smečky, ale každý její nádech je podřizován dobrému mínění ostatních.

"Náhradní" Bradley - jeho pravé jméno Vám zaručeně neprozradím, protože nechci ani jednoho z Vás připravit o to napětí, když spolu s Giou toto "tajemství" konečně odhalíte. Studuje herectví (a je v tom zatraceně dobrý, jak se Gia přesvědčí na vlastní kůži), nosí brýle a podivná trička s modrou budkou (jako vážně se najde někdo, kdo na první poled nepozná Tardis?), nemá postavu vypracovanou z posilovny a jeho účes je vážně žalostný... jenže je milý, vtipný, galantní a vlastně děsně sexy...

"Smečka" aneb Jules, Laney a Claire - Giiny přicmrndávačky, kvůli kterým tahle nafukující se lež vlastně vznikla. Říkají si nejlepší kamarádky, ovšem opravdovost jejich přátelství se ukáže velice záhy po odhalení. Jsou stejně povrchní jako Gia a vše, co se jen trochu vymyká jejich představě "normálního", je samosebou příšerné a naprosto společensky nevhodné.


Na závěr moje hodnocení, pocity a dojmy ze čtení:
Mám strašně moc ráda tyhle oddechové knížky ve stylu Lanczové. Jednou za čas dostanu chuť si prostě jen tak lehnout a relaxovat, k čemuž je tahle kniha jako dělaná. Slupla jsem ji během pár hodin, ve kterých jsem se skvěle bavila. 
Ano, samozřejmě, konec i celý děj je předvídatelný, ovšem kdybych chtěla číst knihu, která mne překvapí na každé straně a konec mi vyrazí dech, vyberu si v knihovně něco úplně jiného, no ne?
Styl autorčina psaní se mi moc líbí, takže určitě sáhnu i po další knize od ní, která u nás vyšla taktéž v loňském roce, a to Po tvém boku, což je příběh dvou lidí uvězněných v knihovně (strašně mě zajímá, jak se stalo, že nemá ani jeden z nich mobil, není tam pevná linka, počítač s internetem ani žádné okno nebo únikový východ, kterým by vylezli ven).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nový pelíšek pro moje milášky

Krásný den, knihomolové!
Určitě to znáte, ten nekonečný problém vášnivých milovníků knih: kam s nimi? Tuto otázku jsem si kladla několik let, než nakonec moje slabé, po dalších dobrodružstvých bažící já (není místo, není dostatek knih, to je logické, ne?), podlehlo a koupilo si novou knihovnu. Mám jednu od rodičů, jednu od sestry a jednu zachráněnou z ulice - co bychom pro naše milované knihy neudělali, že? - takže jsem tak nějak doufala, že mi tu další koupí manžel (nebo kdokoliv jiný… nedostatek místa na knihy je moje oblíbené stěžovací téma), který se samozřejmě, zcela záměrně, nechytal. Když na mne do slova a do písmene vyskočila reklama s knihovnou téměř na chlup stejnou jako mám už dvě, bylo okamžitě rozhodnuto. Navíc ta cena byla prachsprostou provokací sama o sobě. Tomu prostě nebylo ABSOLUTNĚ možné odolat!
S doručením byly drobné potíže, jak jinak, že? Panu řidiči se jeden den nechtělo vystupovat, tak jsem si jen na sledování zásilek večer přečetla, že: adresát nebyl zastižen (bylo …

Knižní Vánoce 2017

S myšlenkou začít psát blog si pohrávám už velice dlouhou dobu, ale teprve teď se opravdu cítím na to, zkusit štěstí.  Mé jméno je Pavla a vášnivou knihomolkou jsem snad od nepaměti.  Koncem října se nám narodila dcera Zoe, a tak jsem teď na samém počátku své cesty k nalezení rovnováhy mezi touto mou knižní vášní a pro mne dosud neznámou rolí maminky. Moc ráda bych Vás na tuto výpravu vzala s sebou, proto mi v prvním článku dovolte podělit se o pár milášků, které jsem letos našla pod stromečkem…
Ježíšek mi nadělil celkem 7 knih plus poukaz do knihkupectví (světe div se, ale bylo to úplně poprvé, co někoho napadlo mi ho dát, no chápete to?). Větší nákup knih (o kterém samozřejmě napíšu článek) mám v plánu po Novém roce, kdy budu jednak mít pohromadě všechny peníze, které jsem dostala a ještě dostanu k narozeninám (15.12.), jednak vyjde pár knih, které prostě musím mít.
Ač to přiznávám velice nerada, nemám ve své rychle se rozrůstající knihovně (prozatím) žádnou kompletní sérii o Harry Potte…

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové!
K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým, proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih, pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí, které mne za celý rok potkaly. Tak pojďme na to!

Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií Škola dobra a zla, pokračovala Selekcí, obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci. Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi vůči všem, kteří nedokážou člověka přijm…