Přeskočit na hlavní obsah

Náhradní kluk - Kasie West

Krásný den, knihomolové!

Rozhodla jsem se, že jednou za čas, pokud přečtu něco, co za to bude opravdu stát (nebo budu mít čas a chuť psát), sepíšu "recenzi" (jako slohovou práci v hodině češtiny by mi to žádný profesor neuznal, ale nemíním se striktně držet nějakých pravidel jen proto, že dám článku označení recenze). Bude to jakési mé ohodnocení knihy, její rozebrání a rozpytvání, její přiblížení těm z Vás, kteří by měli zájem si ji přečíst (takže bez spoilerů, nebojte).

Český název: Náhradní kluk
Anglický originál: The Fill-In Boyfriend
Autorka: Kasie West
Série: - 
Počet stran: 324
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Adéla Špínová
Rok vydání: 2015 (EN), 2017 (ČR)
Žánr: Young Adult, Romance
Anotace:

To je to nejhorší možné načasování! Když Gia dostane kopačky od svého přítele na parkovišti těsně před začátkem školního plesu, musí rychle něco vymyslet. Vždyť o něm svým přátelům vyprávěla už celé měsíce a tuto noc jim měla dokázat, že Bradley doopravdy existuje. A tak se rozhodne oslovit neznámého kluka a poprosí ho o laskavost – jestli by nemohl dvě hodiny předstírat, že je její přítel. A ona mezitím vymyslí, jak se dát s Bradleym zase dohromady. Akorát že po plese už nedokáže myslet na nikoho jiného než na svého náhradního kluka, kterého se ale nezeptala ani na jméno! Dokáže ho najít a vymotat se ze všech lží? A co se stane, až se do jejího života vrátí pravý Bradley? 


Něco málo o autorce:
Kasie West vystudovala Fresno State University s titulem BA, který nemá nic společného s psaním. Nyní pracuje na svém doktorském studiu. Má ráda strašidelné alternativní rockové balady a čtení v době spánku.
Je autorkou knih pro děti a dívky. Žije ve střední Kalifornii, kde se ji v létě snaží zabít 115°F (46°C, pokud by někdo nevěděl). Kromě psaní je jednou z jejích nejoblíbenějších věcí wakeboarding (jedná se o vodní sport, který spočívá v jízdě na wakeboardu taženém lodí nebo kabelovým vlekem po vodní hladině). Její úroveň dovednosti na wakeboardu však dle jejích slov neodpovídá její vášni pro sport. Chtěla by tvrdit, že se jí daří, ale je příliš opatrná. Nechce se totiž zranit.


Něco málo k ději:
Že měla jít s pravdou ven dojde Gie ve chvíli, kdy její "dokonalý" plán v hlavní roli s "náhradním Bradleyem" nezadržitelně spěje do bodu katastrofálního odhalení. A že se díky svému slibu bude do lží a polopravd zamotávat stále víc a víc, je nadevší pochyby jasné úplně každému, protože čím více lidí se do toho plete, tím složitější je neříct nějakou hloupost.
Gia může na mnohé ze začátku působit dost povrchně, protože mnohem víc ji trápí to, co si o ní budou myslet kamarádky, než že ji opustil přítel. Ale její chování má důvod, díky kterému se stává hned sympatičtější. Jak děj postupuje a na Giu začínají působit noví lidé s novým pohledem na svět, začíná si pomalu uvědomovat, že její posedlost "dokonalostí" brání jejímu pravému já ve štěstí.


Postavy:
Gia Montgomeryová je naprosto posedlá tím, co si o ní myslí ostatní, každý okamžik svého života "věsí" na twitter a pokud nemá dost "laiků", upadá do deprese. Je sice jakousi "nejmenovanou královnou" školy a "alfa samicí" jejich smečky, ale každý její nádech je podřizován dobrému mínění ostatních.

"Náhradní" Bradley - jeho pravé jméno Vám zaručeně neprozradím, protože nechci ani jednoho z Vás připravit o to napětí, když spolu s Giou toto "tajemství" konečně odhalíte. Studuje herectví (a je v tom zatraceně dobrý, jak se Gia přesvědčí na vlastní kůži), nosí brýle a podivná trička s modrou budkou (jako vážně se najde někdo, kdo na první poled nepozná Tardis?), nemá postavu vypracovanou z posilovny a jeho účes je vážně žalostný... jenže je milý, vtipný, galantní a vlastně děsně sexy...

"Smečka" aneb Jules, Laney a Claire - Giiny přicmrndávačky, kvůli kterým tahle nafukující se lež vlastně vznikla. Říkají si nejlepší kamarádky, ovšem opravdovost jejich přátelství se ukáže velice záhy po odhalení. Jsou stejně povrchní jako Gia a vše, co se jen trochu vymyká jejich představě "normálního", je samosebou příšerné a naprosto společensky nevhodné.


Na závěr moje hodnocení, pocity a dojmy ze čtení:
Mám strašně moc ráda tyhle oddechové knížky ve stylu Lanczové. Jednou za čas dostanu chuť si prostě jen tak lehnout a relaxovat, k čemuž je tahle kniha jako dělaná. Slupla jsem ji během pár hodin, ve kterých jsem se skvěle bavila. 
Ano, samozřejmě, konec i celý děj je předvídatelný, ovšem kdybych chtěla číst knihu, která mne překvapí na každé straně a konec mi vyrazí dech, vyberu si v knihovně něco úplně jiného, no ne?
Styl autorčina psaní se mi moc líbí, takže určitě sáhnu i po další knize od ní, která u nás vyšla taktéž v loňském roce, a to Po tvém boku, což je příběh dvou lidí uvězněných v knihovně (strašně mě zajímá, jak se stalo, že nemá ani jeden z nich mobil, není tam pevná linka, počítač s internetem ani žádné okno nebo únikový východ, kterým by vylezli ven).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Já a FANFIKCE

Krásný den, knihomolové! Při svém asi desátém návratu k Elysejskému klíči jsem se rozhodla sepsat tento článek na téma mého vztahu (pohledu, názoru) k fanfikcím (výlučně jen ze světa Harryho Pottera, nikdy jsem nečetla nic jiného ani mne to nějak zvlášť neláká). Všeobecně se ve svém okolí setkávám buď s absolutní neznalostí nebo s názorem, že fanfikce je pouze sprosté vykrádání již existujících děl a ten, kdo je píše nebo čte, by se měl stydět.  Já měla dřív stejný názor, než se mi podařilo proniknout do tohoto světa hlouběji. Přiznám se bez mučení, že jsem před manželem schovávala čtečku po celou dobu, co jsem Elysejský klíč četla poprvé.  Jenže s každou další stránkou se můj názor měnil. Teď, po pár letech "sbližování", můžu bez obav říct, že existuje HNED NĚKOLIK   fanfikcí, které se mi líbí DALEKO VÍC než původní originál. Jsou to milionkrát poutavější příběhy s naprosto úžasnými zápletkami, originálním pojetím magického světa, mnohem smysluplnějším průběhe

Pár faktů o mé maličkosti...

Krásný den, knihomolové! Sepsala jsem pár faktů ohledně mé maličkosti, abych Vám alespoň trochu přiblížila "svět, ve kterém žiju" aneb malé pootevření dveří mé duše pro ty z Vás, které by to třeba zajímalo.  FAKT č.1 Jsem prvorozená dcera, u které rodiče projevili naprosto "neobyčejnou kreativitu" a dali mi jméno po mé mámě, tedy Pavla (jen tak mimochodem náš malý rodinný vtípek: moje máma je Pavla, já jsem Pavla a můj manžel je Jaroslav, jeho máma se jmenuje Pavla a táta Jaroslav... umíte si představit, jak "úžasné" je sejít se v jedné místnosti?).  FAKT č.2 Je mi 25let . Narodila jsem se pár dní před Vánocemi (konktérně 15.) a považuju prosinec za nejkrásnější období v roce (spolu s podzimem, samozřejmě). FAKT č.3 Mám půlroční dceru Zoe a manžela Jaroslava , který je mou první láskou (nepočítám ty nevinné lásky ze školky a prvního stupně základky, kdy se každý vodil za ručičku chvilku s tím a chvilku s tím a připadal si strašlivě dospěle), s

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové! K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým,  proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih,  pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých  novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí , které mne za  celý rok potkaly. Tak pojďme na to! Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle  goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií  Škola dobra a zla , pokračovala Selekcí , obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci . Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling ,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi