Přeskočit na hlavní obsah

Knižní přírustky za duben 2018

Krásný den, knihomolové!

Duben, na můj vkus, utekl příšerně rychle. Konečně se svět dočkal sluníčka, takže (pokud zrovna v noci nepršelo nebo nefoukal ohavný vítr), trávily jsme s malou spoustu času v parku, a to spinkáním a čtením.
Malé bylo půl roku, takže na mé přání (neustálý psychický a fyzický nátlak) manžel nakonec souhlasil a my strávili krásné odpoledne v rozkvetlém broskvoňovém sadu, kde nám "naše" fotografka (fotila naši svatbu a já její práci miluju, takže ji všem bez váhání doporučuju) udělala spoustu nádherných foteček.
No a poslední víkend měsíce jsme s malou strávily u mé sestry na západě Čech. První vícedenní výlet byl pro obě hotová brnkačka a už se moc těšíme na další výletování, tentokrát snad i s taťkou.

Konec vykecávání, jste tu kvůli knihám, tak se jim pojďme věnovat. Celkem se mi podařilo nashromáždit 11 knih, z toho 3 dostala malá od babiček a prababičky.

Už snad ani nemusím zmiňovat, že jako vždy začínáme balíčkem z Martinusu, ve kterém mi přišly tři bichličky (obrázek na fb, kdyby to někomu náhodou nedošlo) aneb žhavé jarní novinky knižního světa:
Bubny podzimu od Diany Gabaldon jsou již čtvrtým pokračováním série Outlander neboli Cizinka (předchozí díly jsou Cizinka, Vážka v jantaru a Mořeplavec, kdyby se tu našel někdo, kdo nějakým nedopatřením neví). 
Začalo to ve Skotsku, u prastarého kamenného kruhu. Uprostřed něj je vchod, který může otevřít jen několik vyvolených, a vede do minulosti – nebo do hrobu. Claire jím už dvakrát prošla a přežila. Její první výlet ji přivedl do náruče Jamieho Frasera, Skota ze šestnáctého století, jehož láska k ní se stala legendou. Příběh o vášni, který skončil návratem do současnosti, aby mohla porodit jeho dítě. Její druhá cesta, o dvě desetiletí později, je znovu spojila v Americe. Ale Claire tu musela někoho zanechat, jejich dceru Briannu... A Brianna právě cosi zjistila, a to ji přivádí ke kamennému kruhu a skoku do neznáma. Při hledání matky a otce, se kterými se nikdy nesetkala, riskuje vlastní budoucnost, aby se pokusila změnit historii... a zachránit je. Ale jak se Brianna vrhá do neznáma, možná se setká s někým osudovým anebo zůstane na místě, kam patří její srdce i duše.
Mám přečtený první díl a kvůli pár spoilerům se mi tak trochu nechce číst dál, ale vím, že už dlouho nevydržím odolávat, protože jak už jsem se jednou zmínila, čtu knihu zároveň se seriálem a na ten jsem hodně natěšená, takže nejspíš strávím pár měsíců louskáním druhého dílu, který má 848 stran.
Taková otázka jen tak na okraj: kdyby jste měli možnost JEDNOU cestovat časem, kam by to bylo a proč? Já bych rozhodně chtěla do Skotska, ale ještě hloub do minulosti, než se povedlo Claire, do doby bojů horalů s Eduardem I., do doby Williama Wallaceho a Andrewa Moraye (pro ty z Vás, co se nijak zvlášť neorientují v dějinách Velké Británie, je to období, kterým se inspiroval film Statečné srdce s Melem Gibsonem v hlavní roli), protože bych je oba velice ráda osobně poznala a společně s nimi bojovala za skotskou svobodu.

Dvůr křídel a zmaru od Sarah J. Maas je třetím dílem série Dvůr trnů a růží (opět, pro ty z Vás, co žijí v jiném vesmíru, předešlé díly jsou Dvůr trnů a růží a Dvůr mlhy a hněvu), což je fantasy série inspirovaná pohádkou Kráska a Zvíře. 
Feyre se vrátila na Jarní dvůr, odhodlaná získat informace o Tamlinových manévrech a jeho spolupráci s Hybernem. Aby to udělala, musí se zapojit do smrtícího tance podvodů – a v něm může jeden chybný krok přivodit zkázu nejen jí, ale i celému světu. Feyre čeká nesnadné rozhodnutí, komu z oslnivých a smrtících Vladařů věřit...
Ne, nečetla jsem ani jeden díl a ano, mám je doma všechny tři, protože prostě Sarah J. Maas. To dá rozum, ne? Vím, že až se k této sérii dostanu, bude se mi líbit. Možná ne tolik jako Skleněný trůn, ale bude.
Opět mě napadá otázka: jaký máte názor na knižní retellingy? Já, přiznám se, zatím žádný nečetla, takže nevím, co si o tom myslet. Samozřejmě Dvůr se mi líbit bude, ale jestli u jiných nebudu mít pocit, že jde jen o "vykradačku" nějakého slavného díla, to nevím...

Harry Potter a relikvie smrti od J. K. Rowling je posledním dílem série (ale vážně, není tady nikdo, kdo by ho neznal, že ne?) a konečné dokončení mé potterovské sbírky.
Na trojlístek hrdinů číhají nebezpečné nástrahy na každém kroku, ale ani v nucených úkrytech neztrácejí podporu oddaných přátel a tajné spojení s nimi. Závěrečná bitva s Voldemortem a jeho přívrženci se odehraje v Bradavicích. Sedmička prý přináší řešení problémů – a tak si věrní fanouškové vychutnají kromě dobrodružství i „odtajnění“ dosud nevyjasněných záhad a dostanou odpověď na četné nezodpovězené otázky. A ještě bonus nakonec: dočtou se, jak si hrdinové ságy stojí O devatenáct let později.
Samozřejmě myslím dokončení, jen co se tohoto konkrétního vydání týče, jinak před sebou stále mám roky čekání na ilustrovaná vydání(a Vánoce, kdy mne s dalším dílem obdaruje moje sestra) a pátrání po posledních dvou dílech v původním, prvním vydání (když už je teda mám, tak ať jsou všechny). Jinak jak já říkám, čím víc, tím líp (manžel už je z toho teď na prášky a to vůbec netuší, že házím oči po vydání prvního dílu v barvách Zmijozelu... jsem provokatér, já vím). 


Maminka mi v Západních Čechách koupila trilogii Věčně zpívající lesy (Věčně zpívající lesy, Vane vítr z hor a Není jiné cesty) od norského spisovatele jménem Trygve Gulbranssen (ví někdo z Vás, jak se to čte?). Jedná se o rodovou ságu o nespoutané severské přírodě, vášnivé lásce a boji o holý život (jak stojí přímo na obálkách knih).
První díl trilogie norského spisovatele Trygve Gulbranssena nás přivádí na Medvěddí důl, statek ležící mezi lesy v horách na severu. Hospodařit uprostřed krásné, ale drsné přírody není snadné a zdejší lidé, chtějí-li přežít, musí ctít vlastní zákony a tradice.V jejich čele stojí rod Björndalů, svrchovaných pánů na Medvědím dole a znávaných medvědobijců. Ani jim se nevyhýbají tragédie, v těžkých životních podmínkách není nic zadarmo - mnohý se nevrátí z lovu na medvěda zabijáka, podlehne živlům nebo lidské zlobě, ale rod pokračuje dál. Nyní je vládcem usedlosti a okolního kraje Dag Björndal, muž hrdý, nesmlouvavý i hloubavý, strohý i vřelý. Také prvnímu z jeho synů se nevyhne neštěstí. A druhý syn, mladý Dag? Najde dost odvahy, aby se vyznal ze své lásky ke krásné Adelheid, dceři majora Barra? V osudech rodiny statkáře Daga Björndala se ukrývá prožitá lidská zkušenost, její členové se k moudrosti a zrání musí protrpět bolestnými ztrátami, každodenním úsilím a hledáním víry. A právě proto jsou nám tak blízcí...
Druhá část slavné norské ságy o zakladatelích hrdého selského rodu Bjorndalů a o jejich zápasu o existenci uprostřed drsné severské přírody.
Syn Daga Bjorndala se oženil s půvabnou dívkou z vážené městské rodiny. Dívka není zvyklá na svérázné přírodní podmínky a těžkou práci na statku, takže sňatek je pro ni velkým krokem do neznáma. Její počáteční strach a neobratnost jsou postupně vyvažovány láskou jejího manžela a moudrostí, rozvážností i přátelstvím všech obyvatel Medvědího dolu. Norský klasik zde líčí dávné zvyky norského venkova a divokou krásu severské přírody spolu s dramatickým příběhem osudové a vykupující lásky.

Posledním dílem se románová trilogie norského spisovatele Trygve Gulbranssena uzavírá. Na Medvědím dole, statku uprostřed lesů na severu, zaznívá opět dětský smích. Přesto nepanuje v rodině statkáře Daga Björndala pohoda a klid. Mladý Dag stále častěji nebývá doma, starý Dag jakoby se uzavíral do sebe a Adelheid marně hledá opravdové štěstí a lidskou blízkost. Všichni tři se urputně probírají životem a snaží se najít víru, lásku, pochopení i smíření. A každý svým způsobem dospívá k rozhřešení, že není jiné cesty než milosrdenství, odpuštění a lidskost. Není jiné cesty než k vlastnímu srdci.
Na knihy už jsem se sama několikrát dívala, ale nikdy s nimi nakonec neodešla, až teď (díky, mami). Nějak nemám představu o tom, kdy je budu číst, ale vypadají tak zajímavě, že je tam nakonec nešlo nechat. Četl je někdo z Vás?


Na databaziknih (ta mě jednou vážně zruinuje!) jsem si v dubnu pořídila JEN dvě knížky. Samozřejmě jich tam mám vyhlídlé desítky (stovky, tisíce...), ale moji peněženku vybrakoval nákup plenek a dalších důležitých věcí pro malou, takže...
Ztracený slib od Kate Morton aneb když se mámě dostane do rukou knižní katalog a hodná dcera slíbí, že jí tu knížku sežene. A jelikož máma doma nemá vlastní knihovnu, je to přírustek do té mé a ještě zadarmo. No dokázali byste odolat? :D
Je červen 1933 a Loeanneth, venkovské sídlo Edevanových, se připravuje na tradiční oslavu letního slunovratu. Šestnáctiletá Alice Edevanová je jako na trní: nejenže vymyslela dokonalou zápletku pro svou detektivku, ale je také až po uši zamilovaná. Jenže než udeří půlnoc a noční oblohu rozzáří ohňostroj, utrpí Edevanovi bolestnou ztrátu, po níž opustí Loeanneth nadobro.
O sedmdesát let později je po jednom nepovedeném případu seržantka londýnské policie Sadie Sparrowová poslaná na nucenou dovolenou, a tak odjede ke svému dědečkovi do Cornwallu. Když uprostřed hlubokého lesa narazí na opuštěný dům obklopený zpustlou zahradou a dozví se o malém chlapci, který beze stopy zmizel, probudí se v ní profesní ctižádost. Tou dobou vede Alice Edevanová, nyní stará dáma, život uspořádaný téměř stejně pečlivě jako detektivky, které ji proslavily. Až jednou začne mladá policistka klást otázky o minulosti její rodiny a probudí zpět k životu složitý propletenec tajemství, před nimiž Alice celý život utíkala…

Žila jsem již před staletími od Barbary Erskin je další kniha do mé pomalu se rozrůstající sbírky knih od této autroky (už mám celkem 4 kousky ze 17... jooo, je to bída, ale když ono je TOLIK knih, co prostě musím mít).
Úspěšná novinářka Jo Cliffordová dostává za úkol psát sérii článků o metodě návratů do minulosti – probouzení vzpomínek na minulá zrození pomocí hypnotického transu. Když přichází jako skeptik do ordinace zkušeného psychiatra, který tyto návraty provádí, netuší, že tím uvede do pohybu lavinu vzpomínek na svou dřívější existenci – lady Matyldy z Hay, středověké šlechtičny, která prožila svůj život ve Walesu za vlády krále Jana. Čtenář s bezdechým napětím sleduje rozvíjení a proplétání osudů lady Matyldy z Hay a moderní novinářky – reálný svět a minulost. 
Když už jsme u toho, věříte na "dřívější existence"? Máte s tím nějaké zkušenosti? Já jsem tedy opravdu velký skeptik, ale když jsem na toto téma vedla dlouhou (a chvílemi bouřlivou) debatu s jednou "trochu šáblou" známou, byla pevně přesvědčená o tom, že moje "posedlost" Skotskem je dána tím, že jsem tam dřív žila a táhne mě to zpět "domů" (a přiznám se, jen tak mezi námi, je to vzrušující představa), ale... prostě tomu nevěřím. Což mi nezabraňuje o tom číst a snít, viz moje sbírka knih s tématem cestování časem a reinkarnace.


Malá, jak už jsem řekla, dostala tři knížky. 
První jsem objevila v našem malém knihkupectví a na první pohled se zamilovala, takže mámě bylo okamžitě jasné, že bez ní neodejdeme. Mluvím o knížce Medvídek Míša a cesta kolem světa od německé autorky dětských kníže jménem Katja Reider.
Okouzlující příběh o opravdovém přátelství a úžasné představivosti, která je dětem vlastní. Když se medvídek Míša nepohodne s maminkou, rozhodne se, že půjde do světa. Ještě že ho v tom jeho kamarádi Zrzečka a Louskáček nenechají samotného, vždyť svět je plný nástrah a nebezpečí! S heslem „Jeden za všechny a všichni za jednoho!“ naši kamarádi překonají veletok, zaženou příšeru, zdolají velehoru či nehostinnou poušť.
No řekněte sami, není kouzelná? Existuje spousta dětských knížek, ale jen málo z nich má tak nádherné ilustrace. Tyto má na svědomí Tim Warnes (ilustroval ještě knihu Ondřej jde do školy, kterou malé prostě musíme taky pořídit), dle mého názoru velice nadaný anglický umělec. Vážně škoda, že u nás nevyšlo více "jeho" knih, protože jich má na svém kontě přes čtyřicet.

Knížku O vílách a princeznách dostala malá od druhé babičky. Je to první čtení, jak hlásá nálepka na obálce, takže pohádky jsou opravdu přímo extrémně ořezané a s ilustraceni zabírají maximálně čtyři stránky.
Pohádkové příběhy z okouzlujícího světa krásných princezen a křehkých víl, kterým chtějí štěstí pokazit zlé čarodějnice. Láska a dobro však vždycky zvítězí…
Většinu pohádek, které v knížce jsou, máme v jednom či více dalších vydáních, kde se toho dozvíme víc než: Sněhurka utekla k trpaslíkům, snědla otrávené jabko a polibek od prince ji zachránil. Určitě, až budeme s malou číst víc, sáhneme mnohem raději po jiných knížkách, ale jak se říká: "Darovanému koni na zuby nehleď."

Říkadla a písničky pro maličké dětičky má na svědomí  česká autorka, Iva Mušálková. Malá ji dostala od prababičky k Velikonocům.
Výběr lidových říkadel, známých písniček a hádánek, které zaujmou jak malé čtenáře, tak i jejich maminky a babičky.
Musím říct, že obsahově se mi líbí moc, ale ilustrace nejsou ani trochu můj šálek kávy. Jako odbornice na umění (maturovala jsem z výtvarné výchovy) :D kladu ve většině případů větší důraz na grafickou stránku knih, ne na jejich obsah, takže bych tuhle knížku mileráda viděla v "jiném kabátě".

Kolik knih (a jakých) jste si za duben pořídili Vy? Četli jste některou z knih, které Vám tu představuji? Jak se Vám líbila?

Budu se na Vás těšit u dalšího článku.

Čtění zdar!

Komentáře

  1. Ta otázka na cestování časem je tak strašně složitá a zasloužila by si pěkných pár řádků... Kdyby jen jednou? Asi bych se nakonec rozhodla, že nikam. Kdyby neomezeně, lítala bych sem a tam :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Já a FANFIKCE

Krásný den, knihomolové! Při svém asi desátém návratu k Elysejskému klíči jsem se rozhodla sepsat tento článek na téma mého vztahu (pohledu, názoru) k fanfikcím (výlučně jen ze světa Harryho Pottera, nikdy jsem nečetla nic jiného ani mne to nějak zvlášť neláká). Všeobecně se ve svém okolí setkávám buď s absolutní neznalostí nebo s názorem, že fanfikce je pouze sprosté vykrádání již existujících děl a ten, kdo je píše nebo čte, by se měl stydět.  Já měla dřív stejný názor, než se mi podařilo proniknout do tohoto světa hlouběji. Přiznám se bez mučení, že jsem před manželem schovávala čtečku po celou dobu, co jsem Elysejský klíč četla poprvé.  Jenže s každou další stránkou se můj názor měnil. Teď, po pár letech "sbližování", můžu bez obav říct, že existuje HNED NĚKOLIK   fanfikcí, které se mi líbí DALEKO VÍC než původní originál. Jsou to milionkrát poutavější příběhy s naprosto úžasnými zápletkami, originálním pojetím magického světa, mnohem smysluplnějším průběhe

Pár faktů o mé maličkosti...

Krásný den, knihomolové! Sepsala jsem pár faktů ohledně mé maličkosti, abych Vám alespoň trochu přiblížila "svět, ve kterém žiju" aneb malé pootevření dveří mé duše pro ty z Vás, které by to třeba zajímalo.  FAKT č.1 Jsem prvorozená dcera, u které rodiče projevili naprosto "neobyčejnou kreativitu" a dali mi jméno po mé mámě, tedy Pavla (jen tak mimochodem náš malý rodinný vtípek: moje máma je Pavla, já jsem Pavla a můj manžel je Jaroslav, jeho máma se jmenuje Pavla a táta Jaroslav... umíte si představit, jak "úžasné" je sejít se v jedné místnosti?).  FAKT č.2 Je mi 25let . Narodila jsem se pár dní před Vánocemi (konktérně 15.) a považuju prosinec za nejkrásnější období v roce (spolu s podzimem, samozřejmě). FAKT č.3 Mám půlroční dceru Zoe a manžela Jaroslava , který je mou první láskou (nepočítám ty nevinné lásky ze školky a prvního stupně základky, kdy se každý vodil za ručičku chvilku s tím a chvilku s tím a připadal si strašlivě dospěle), s

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové! K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým,  proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih,  pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých  novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí , které mne za  celý rok potkaly. Tak pojďme na to! Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle  goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií  Škola dobra a zla , pokračovala Selekcí , obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci . Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling ,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi