Přeskočit na hlavní obsah

Muffin a čaj - Theo Addair

Krásný den, knihomolové!

Muffin a čaj, kniha, na kterou jsem několik měsíců, se směsicí strachu a zvědavosti, čekala, se navzdory očekávání četla velice lehce.
A jak že se mi vlastně líbila?
Přečtěte si to...

Český název: Muffin a čaj
Autor: Theo Addair
Série: - 
Počet stran: 272
Nakladatelství: YOLI
Rok vydání: 2018
Žánr: Young Adult, Romance, LGBT
Anotace:
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.
Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…

Trailer:

Něco málo o autorovi:
Theo Addair je pseudonym (který vznikl při hraní jedné textové RPG hry aneb hry na hrdiny) českého autora, který se narodil v Praze. Od útlého dětství miluje knihy a psaní je jeho velkou vášní, stejně jako zpěv, jízda na motorce a studium cizích jazyků. Pokud zrovna nepíše, pracuje v jedné advokátní kanceláři. Víc se dozvíte na autorově blogu.

Něco málo k ději:
Daniel a Kit studují na elitním internátním gymnáziu, jehož ředitel je doslova posedlý Anglií, takže studenti musí nosit uniformy, odevzdat mobily a veškerou další elektroniku hned po příjezdu, volat domů z veřejných telefonů nebo psát emaily ze školních počítačů v knihovně.
Daniel chodí do čtvrtého ročníku a všechen svůj čas věnuje učení. Kit je ve druhém ročníku, miluje kreslení a zpěv, je přátelský a velice rád pozoruje ostatní, proto mu neujde, že Daniel není takový ledový psí čumák, jak se snaží své okolí přesvědčit a usmyslí si, že téhle záhadě přijde na kloub, děj se co děj. 
Oba od samého počátku ví moc dobře, že hledají partnera stejného pohlaví, takže tohle rozhodně není knížka o sebepoznávání, ale o cestě za přátelstvím a láskou.

Podobné knihy:
Pokud Vás zaujala tématika LGBT, musím tu jistojistě zmínit sérii Noční běžci od Lynn Flewelling, což je fantasy o dvou velice talentovaných a sympatických zlodějíčcích, intrikánech, šlechticích, vyslancích... no prostě mužích mnoha tváří.
Pak samozřejmě hodně podobné knihy jako Probuzení Simona Spiera, Will Grayson, Will Grayson, Líbali jsme se nebo novinka vycházející na konci května, Dej mi své jméno.
Najde-li se tu někdo spíše na historii, napadá mne Dánská dívka nebo třeba trochu kontroverzní Lady Fuckingham.

Postavy:
Daniel "Dany" Morgenstern - je o něco výraznější osobností než Kit. Trpí záchvaty paniky a úzkostí pramenící z velice nepříjemné události, která se mu stala v prvním ročníku. Právě kvůli ní je uzavřený a straní se ostatním. Na první pohled působí arogantně, ale ve skutečnosti je věčně ve střehu připravený prchnout do bezpečí svého pokoje. Co se lásky a vztahů týče, je velice nejistý a absolutně si nevěří.

Cristian "Kitty" Arroyo - je velice otevřený a všímavý snílek.  Miluje kreslení a zpěv. Snaží se vždy a všude  dělat a říkat, co se od něj očekává. S Danielem má poprvé pocit, že chce někdo slyšet to, co si opravdu myslí, ne co je podle ostatních správné. Ač jsou stejně staří, oproti Danielovi působí velice mladě až dětsky.

Prostředí:
Mít na pozadí příběhu místa a zvyky, které znám "na vlastní kůži", pro mne sice nebylo úplnou premiérou (Lanczová), ale chvílemi jsem měla pocit, že ano, protože z knihy na mne nedýchal "český vzduch". 

Krátká ukázka:
Kit se posadil na zídku podél schodů před hlavním vchodem a čekal. Přemýšlel, kolik času zabil bezcílným spřádáním snů za bílého dne, o kterých dobře věděl, že se nesplní.
Proč musí člověk chtít vždycky zrovna to, co nemůže mít? Začíná to, když nám jsou tři a chceme večeřet zmrzlinu, a od té doby se to jenom zhoršuje.
- strana 156, 34. kapitola Kit

Na závěr moje hodnocení, pocity a dojmy ze čtení:
Netajím se tím, že čeští autoři nejsou můj šálek čaje, ALE... kniha Muffin a čaj je výjimka potvrzující pravidlo. Opravdu hodně se mi líbila. Četla se jedním dechem. I když to nebylo nic neuvěřitelně závratného a dechberoucího, bylo to tak strašně milé a něžné a hezké a prostě roztomilé, že jiný než téměř plný počet hvězd v mém hodnocení nepřipadá v úvahu.
Bylo to napsáno hezky čtivě, i když střídání pohledů v jednotlivých kapitolách bylo na několika místech opravdu nudné a mírně rozčilující (číst několik stran téměř to samé je moje nemesis, proto mi trvalo tak dlouho přečíst třeba Zaklínače, protože pan Sapkowski je na tohle nesmyslné a iritující prodlužování děje naprostý expert).
Každopádně si moc ráda přečtu další autorovu knihu, na které už pracuje a budu doufat, že se povede stejně jako tahle sladká prvotina.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nový pelíšek pro moje milášky

Krásný den, knihomolové!
Určitě to znáte, ten nekonečný problém vášnivých milovníků knih: kam s nimi? Tuto otázku jsem si kladla několik let, než nakonec moje slabé, po dalších dobrodružstvých bažící já (není místo, není dostatek knih, to je logické, ne?), podlehlo a koupilo si novou knihovnu. Mám jednu od rodičů, jednu od sestry a jednu zachráněnou z ulice - co bychom pro naše milované knihy neudělali, že? - takže jsem tak nějak doufala, že mi tu další koupí manžel (nebo kdokoliv jiný… nedostatek místa na knihy je moje oblíbené stěžovací téma), který se samozřejmě, zcela záměrně, nechytal. Když na mne do slova a do písmene vyskočila reklama s knihovnou téměř na chlup stejnou jako mám už dvě, bylo okamžitě rozhodnuto. Navíc ta cena byla prachsprostou provokací sama o sobě. Tomu prostě nebylo ABSOLUTNĚ možné odolat!
S doručením byly drobné potíže, jak jinak, že? Panu řidiči se jeden den nechtělo vystupovat, tak jsem si jen na sledování zásilek večer přečetla, že: adresát nebyl zastižen (bylo …

Knižní Vánoce 2017

S myšlenkou začít psát blog si pohrávám už velice dlouhou dobu, ale teprve teď se opravdu cítím na to, zkusit štěstí.  Mé jméno je Pavla a vášnivou knihomolkou jsem snad od nepaměti.  Koncem října se nám narodila dcera Zoe, a tak jsem teď na samém počátku své cesty k nalezení rovnováhy mezi touto mou knižní vášní a pro mne dosud neznámou rolí maminky. Moc ráda bych Vás na tuto výpravu vzala s sebou, proto mi v prvním článku dovolte podělit se o pár milášků, které jsem letos našla pod stromečkem…
Ježíšek mi nadělil celkem 7 knih plus poukaz do knihkupectví (světe div se, ale bylo to úplně poprvé, co někoho napadlo mi ho dát, no chápete to?). Větší nákup knih (o kterém samozřejmě napíšu článek) mám v plánu po Novém roce, kdy budu jednak mít pohromadě všechny peníze, které jsem dostala a ještě dostanu k narozeninám (15.12.), jednak vyjde pár knih, které prostě musím mít.
Ač to přiznávám velice nerada, nemám ve své rychle se rozrůstající knihovně (prozatím) žádnou kompletní sérii o Harry Potte…

Ohlédnutí za rokem 2017

Krásný den, knihomolové!
K začátku nového roku neodmyslitelně patří ohlédnutí se za tím uplynulým, proto jsem si pro Vás připravila takovou malou rekapitulaci přečtených knih, pořízených knih, mých úspěchů (neúspěchů) v knižních výzvách, mých novoročních předsevzetí a všech knižních i neknižních událostí, které mne za celý rok potkaly. Tak pojďme na to!

Přečteno: Za rok 2017 jsem přečetla dohromady 33 knih, celkem tedy krásných 11715 stran (podle goodreads.com). Nebudu tu vypisovat všechny, ale když to vezmu jen tak zběžně, začala jsem sérií Škola dobra a zla, pokračovala Selekcí, obdobím historických Harlequinek jsem se propracovala k poslednímu Zaklínači a můj čtenářský rok uzavírala série Noční běžci. Nejlepší knihou roku 2017 byla bez pochyby Štěstí ve stínech od Lynn Flewelling,  díky které jsem naprosto propadla kouzlu série o Seregilovi a Alekovi (ano, jedná se o dva mužské hlavní hrdiny... a ano, se vším všudy - tohle není článek o mé averzi vůči všem, kteří nedokážou člověka přijm…